Den 6: Půlka

Trasa: Oia > Baiona
Vzdálenost: 18 km
Do cíle zbývá: 130 km

Zmoklé věci nám přes noc úplně neuschly, ale bylo to celkem jedno, protože venku už zase panovalo počasí jako z katalogu. K snídani jsme si dopřáli Běhnova vejce. Nerad, ale musím mu je pochválit. Toustovač vyžadoval dohled jedné osoby na plný úvazek, aby chalupa nevyhořela. V noci prý málem horkem shořela Kivi, když se ve strachu před kousavým hmyzem sama radši zakuklila v larvu.

U kláštera jsme potkali naše oblíbené Němky. Když nás zmerčily, asi úplně nechápaly, jak jsme se takhle brzo dostali takhle daleko, takže nasadily tryskové motory a už jsme je neviděli. Možná už jsou v Santiagu. Trang asi bylo trochu líto, že nemá tolik historek, tak si po pár minutách chůze uvědomila, že v chalupě, kam by nikomu z nás už opravdu nechtělo vracet, asi nechala náušnice. Jeden z členů výpravy tím upadl v podezření, protože cestou schraňuje různé věci – ve sbírce už má například jedno kiwi, dvě šišky a tři kameny. Nakonec se náušnice našly ve spacáku (ten patřil Trang, nikoli Kivi).

Pro mě byla nejzábavnější chvílí celého dne situace, kdy se Běhna do půl těla chtěl u jednoho keře natáhnout pro největší ostružiny. Bylo to trochu dál, než se dalo normálně dosáhnout, tak jsme ho s Kivi každý držel z jedné strany. No a mně k záchvatu smíchu stačila představa, že nám Běhna (samozřejmě nechtěně a neúmyslně) vyklouzne, flákne s sebou do těch ostružin a my ho pak vytáhneme rozpíchaného, rozškrábaného a zakrváceného. Na druhou stranu si myslím, že by ho v tu chvíli přestal bolet ten kotník, na který si dneska přikládal mj. i můj ledový čaj. Zásoby ledu v naší dnešní cílové destinaci klesly po naší návštěvě na polovinu.

Když jsme zastavili na občerstvovací pauzu (v tu dobu už byla Trang skoro v ubytovně), narazili jsme na mladou servírku, která krom toho, že nerozuměla anglicky ani Sprite, nerozuměla dokonce ani španělsky v kombinaci s pantomimou, takže na jeden salát nám přinesla tři talíře. Kivi potřebovala zapalovač nebo sirky, nakonec si rukama a bolavýma nohama vyškemrala něco jako plamenomet. Byl to zvláštní podnik. Ale pivo bylo fajn. Jen bychom si ho asi nedávali, kdybychom věděli, co nás čeká. Já vlastně ještě vůbec nenapsal nic o dnešní trase (upřímně – zajímá to ještě někoho šestý den?; odpovědi můžete poslat na korespondenčním lístku nebo v komentářích).

Hodně jsme byli někde u moře, které bylo dneska snad až nudně klidné a hutně modré. Vlnky, kameny, útesy, maják, koně, kozy – znáte to. Pak nás šipky nasměrovaly na zkratku. Která ovšem vedla přes kopec. Takže pivo z nás tak trochu teklo proudem. Ale bylo tam krásně. Poslední dva kilometry byly jako vždycky utrpením. Naštěstí jsme dorazili do fakt pěkného města Baiona, kde jsme s Kivi prodělali anestezii nohou vodami Atlantiku a pak se všichni vypravili na popud Trang prozkoumat místní pevnost. Běhna se za námi šoural jak mužik v posledním tažení a v jednu chvíli chtěl nic netušícího hošíka obrat o jeho koloběžku. Ale asi si včas uvědomil, že by mu v jeho stavu stejně moc nepomohla. Jen se bojím, jestli už to nepřehání s pilulkama, protože nám dneska zničehonic začal vyprávět, že když zavře oči, vidí kaly na sklivci. Vymyslel by někdo normální takovouhle větu?

No ale ještě zpátky k tomu, kde jsme. V portugalské části jsme se s Kivi snažili odpoutat pozornost mozku od bolesti tím, že jsme si vybírali baráky, do kterých se nastěhujeme. A že bylo z čeho vybírat! No a tady prostě nic… Dneska se nám sice jedna stavba docela líbila, ale museli bychom z ní odmontovat ten kříž na střeše. Ale nejsme LIDL.

Málem jsem zapomněl to nejdůležitější! Dneska máme za sebou půlku! Už jenom 130 kilometrů… To budou půlky! Chtěli jsme udělat selfie u patníku s touhle vzdáleností, ale na posledních asi pěti kilometrech cedulky s údaji v km chyběly. Tak já nevím, jestli už tu Kivi jednou šla, nebo na ně prostě nezbyly peníze.

Koukám, že už je tu nějak moc písmenek. Takže:

Dobrou a zase někdy hola!

5 klíčových výrazů dnešního dne: #pulka #behnavostruzinach #kalynasklivci #plamenomet #kilaledu

Sledujte můj cestovatelský profil na facebooku a neuniknou vám nové příspěvky 😉