Den 0: Hůlky, powerbanka a franšíza
Takže jsme v Portu. Původně jsem chtěl psát dojmy až z opravdové svatojakubské pouti, ale na druhou stranu je nultý den vhodnou příležitostí pro představení naší smíšené čtyřhry, ať víte, s kým máte tu čest.
Začnu dámami podle abecedy. Kivi. Právník výpravy. Má ráda Porto a portské. Kdyby mi neseděla ničím dalším (jako že sedí), tohle vlastně stačí. Trang (čti Čang). Sportovní referentka. Váží 38 kilo i s batohem, který na letištní váze ukázal neuvěřitelných 5,9 kg. Hanba nám ostatním! Bude naší jogínskou lektorkou. Běhna. Tedy to už jsme paradoxně u mužské poloviny. Během tříhodinového letu do sebe kopnul čtyři giny s tonikem. Pak ho z toho rozbolelo ucho. Má rád ananas. No a na závěr já, Honza. Chci zhubnout. Takže pokud jste se zúčastnili mé tipovací soutěže na facebooku (ještě můžete), čím nižší číslo jste zadali, tím větší šance na báječnou výhru!
Jinak to začalo docela zábavně už na letišti. Běhna se na poslední chvíli nechal ukecat Kivi, aby si s sebou vzal hůlky. Teda ne na čínu, ale na chození. Bohužel se nedaly moc složit, takže byly asi dvakrát vyšší než jeho batoh. Když si ho nechal zabalit, vypadal jako konvice na zalévání. Teda ten batoh, ne Běhna – viz foto, jehož autorkou je Kivi. Ta se mohla potrhat smíchy. Ovšem jen do chvíle, než musel Běhna odběhnout s konvicí na přepážku s nadměrnými zavazadly, kde mu s vážnou tváří oznámili, že v tom batohu (rozuměj nedobytné kukle zabalené za 6 EUR) má powerbanku, kterou mu dolů do letadla nevezmou, protože by mohlo to letadlo bouchnout. Právnička výpravy doprovodila Běhnu zpátky k odbavovací přepážce, kde dělala zcela správně chytrou, ale její přiznání (které tentokrát nebylo polehčující okolností), že má v tom batohu, co už odjel na pásu, taky powerbanku, se dalo považovat za odvetu karmy. Brýlatá slečna jí totiž s kamennou tváří oznámila, že se Kivi asi trochu proběhne po letišti, až sekuriťáci tenhle nebezpečný náklad odhalí.
U odletové brány jsme tedy pozorně poslouchali hlášení místního rozhlasu v ruském jazyce, ale kromě Ahmada Hamouda, který měl v zavazadle nejspíš náklad ještě o něco nebezpečnější než Kivi, po nikom nic nechtěli. Takže z běhání sešlo. Nicméně kde se vzala, tu se vzala, u brány se jako víla z nebes objevila Běhnova kamarádka Petra, která prý úplně náhodou sedí ve stejné řadě jako my. Tohle bude takový malý vtípek pro zasvěcené: oni po tom Běhnovi jdou asi fakt všichni…
No a v letadle nás ještě všechny (tj. pět kousků) přesadili k nouzovému východu a velkému sympaťákovi. Jako ale mě by vážně zajímalo, proč si vybrali zrovna nás. Asi tolik oduševnělé krásy a neodolatelného charizmatu pohromadě ještě neviděli.
Takže hůlky už jsem zmínil, powerbanku taky… Pak tu máme franšízu. Ona je to tedy správně francesinha, údajně tradiční jídlo Porta. Asi takhle.. představte si, že si objednáte anglickou snídani bez fazolí a žampionů a všechno to navršíte na jednu velkou hromadu. My si to dali s Trang napůl a měli jsme co dělat. Protože kromě té anglické snídaně tam byl ještě rozpečený sýr a kus masa. Pak nás ještě trochu zaskočil číšník, když Kivi a mně v podstatě jinými slovy řekl, že to „portské“, co jsme si objednali, je sračka, protože to míchají z různých typů, zatímco L.B.V. objednané Trang je to pravé ořechové. Shodli jsme se, že všechny tři vzorky chutnaly víceméně stejně. A když si to dáte po pivu s 4,9 % alkoholu, picnete se taky stejně a ještě ušetříte.
Tolik zásadní zážitky z našeho nultého dne. Trochu nás překvapila mlha (a taky to, že kapitán letadla ohlásil 17 stupňů, zatímco letuška 28; ale ta byla zmatená i pokud jde o místní čas, takže se zdiskreditovala ještě předtím, než ten zcestný teplotní údaj vyřkla), ale zítra už má být blankytně modré nebe a těch 28 (stupňů i kilometrů), tak se těšíme, že se hned první den spálíme. Jako obvykle.
Dobrou a zase brzy hola!
5 klíčových výrazů dnešního dne: #hulky #powerbanka #gintonic #mlha #fransiza
Sledujte můj cestovatelský profil na facebooku a neuniknou vám nové příspěvky 😉